z

         

    30
              20
      Horácovo akvárium       60
     

                 aneb historie a současnost všelikého mého pinožení se v akvaristice

    20
                    |   MAPA STRÁNEK   |   O WEBU   |   HOME   |         30
              20
     

                                    © 2004-3004  Jiří Horáček

      30
             

30

                 

   |   ÚVOD   |   MOJE AKVÁRKA   |   LITERATURA   |   ODKAZY   |   ČLÁNKY   |   ATLASY   |   PORADNA   |   KNIHA NÁVŠTĚV   |   RŮZNÉ   |   NOVINKY   |  

                 
24 40 40 546 114 232 40 40 24
     
 

moje první akvárium (čtyřstovka)

 
     
     
     
 

  |  akvárium  |  technika  |  chemie  |  údržba  |  krmení  |  problémy  |  dekorace  |  rostliny  |  ryby  |  deník  |  účetní kniha  |  fotogalerie  | 

 
     
     
     
 

problémy   [  choroby   řasy   odvápnění šnečích ulit   vyplavávající rostliny   čistota vody  ]

 
     
24 1052/20 24
24 1052/20 24
     
 

          choroby

 
     
     
    sumečci vs. hlístice    
     
 

30.4.2005 Dnes jsem ve stopadesátilitrovém  akváriu (které momentálně slouží jako karanténa pro mých pět sumečků) objevil  hlístice. Kochám se čistou vodou (konečně :o) a najednou vidím proti černému pozadí cca 1cm dlouhého "červa", kterak si plave přímo uprostřed nádrže. Vlnil se při tom jako miniaturní mořský had. V knize Sladkovodní akvaristika od S.Franka jsem našel, že se pravděpodobně jedná o hlístice rodu Capillaria - nejvíce jimi trpí skaláry, terčovci, cichlidy Uaru a ... sumečci. Takže 150-ti litrovou nádrž můžu celou zrušit - ryby odlovím do malé karanténní nádrže (30 litrů), abych snížil spotřebu léčiv (pokud je vůbec seženu). Jinak informace o léčivech a léčbě jsem sehnal na vynikajících stránkách Catfish.

Průběh léčby :

2.5.2005 Dopoledne jsem zařídil karanténní nádrž (vzduchování, topítko, teploměr) a večer jsem do ní přelovil všechny ryby. Moje  příliš aktivní manželka mi u svého veterináře (jezdí k němu s kočkama) sehnala přípravek CHEMISOLE. Doporučovaný Bioverm už bohužel není k mání (konec registrace). Chemisole je analogický přípravek (stejná účinná látka - levamisol). Akorát že mě málem vomejvali, když mi řekla cenu : 1672,-Kč za 1 litr ! (to je cca 12x víc než je cena léčených ryb !!!) Navíc Bioverm je pouze 1,5% roztok levamizolu, kdežto Chemisole 20%, takže se samozřejmě dávkuje mnohem méně. Opravdu nevím, co s tou butelí budu dělat.  Dám jim ho tam zítra ráno, abych je mohl sledovat  - kdyby něco (shodou okolností mám totiž dovolenou - učím se na atestaci).
3.5.2005  Aplikováno 3,5ml Chemisole 20% na 30 litrů vody (odpovídá 45ml Biovermu resp. 0,675g levamizolu na 30 litrů vody). Krunýřovci jsou v pohodě - a přitom o ně jsem se bál nejvíc, protože jsou neuvěřitelně citliví na jakoukoli chemii. Naopak s pancéřníčkama to šlo dost rychle z kopce. Během pár minut přestali blbnout a jen se tak plazili po břiše. Vypadalo to dost ošklivě.
4.5.2005  Stav nezměněn. Krunýřovci jsou stále O.K., pancéřníčci stále na břiše. Hodil jsem jim trochu Tetraminu (včera měli půst). Sice bez obvyklého nadšení, ale sežrali to. Dost se zakalila voda. Za chvíli jsem je našel, jak spokojeně šmejdí po nádrži. Vypadá to, že z nejhoršího jsou venku. Krize trvala nějakých 30 hodin.
5.5.2005  Dnes už jsou pancéřníčci v naprosté pohodě a zase mi žerou z ruky.
6.5.2005  Po třech dnech trvání léčby byl v akváriu neuvěřitelnej bordel (nemá se filtrovat, jen silně vzduchovat). Už jsem to nevydržel a kompletně jsem vyměnil vodu. Samozřejmě jsem znovu aplikoval 3,5ml Chemisole (nemusím šetřit - mám toho dost i pro slona :o) Rybám je to šumafuk. Prohánějí se po nádrži jakoby nic.
9.5.2005  Po šestidenní léčebné lázni následuje třídenní pauza v čisté vodě.
12.5.2005  Začíná druhé kolo. Teď bych měl do léčiva namočit patentky a počkat, až ho vstřebají (což se pozná tak, že začnou chcípat). Pak se hodí rybám (lze je i zmrazit do zásoby) a aplikuje se další dávka léčiva. Živé patentky jsem ovšem vživotě neviděl a ani nevím, kde bych je teď sháněl (podle mě je na ně ještě moc zima - o víkendu dokonce sněžilo !!!). Snad to půjde i bez nich. Vzal jsem trochu Tetraminu, zalil 3,5ml Chemisole a nechal nasát. Pak jsem to celé vylil k sumečkům. Zbaštili to všechno - jen se po tom zaprášilo. I po několika hodinách byli O.K. - krize, která následovala po prvním podání léčiva se naštěstí neopakovala.
14.6.2005  Léčba ukončena. Výše popsaných šestidenních léčebných kůr bylo celkem pět. Ryby jsou v pořádku, bioakvacit nikoliv  (nemá rád Savo) - viz deník.

 
     
    nafouknutý pancéřníček  
     
 

3.1.2008  Dnes jsem odlovil do karantény jednoho z thorakátů. Je nafouklý a nemůže se potopit. Jako karanténní nádrž jsem použil plastovou krabici (30litrů) s topítkem a bublifukem. Rozdrtil jsem mu tam půl tablety Entizolu (víc jsem na internetu nenašel).
4.1.2008  Během dne krize dostoupila vrcholu. Thorakát už nedokázal plavat jinak, než břichem vzhůru. Při každém prudším pohybu zřetelně prděl. K večeru už byl zase lepší - sice stále nafouklý, ale alespoň břichem dolů.
5.1.2008  Do karantény přidán trs Anubias coffeifolia (zatížený matkou) a kořen. Thorakát se zdržuje pod nimi, díky čemuž se tolik nevysiluje při snaze zůstat pod vodou.
7.1.2008  Stav nezměněn. Výměna většiny vody, přidána další dávka Entizolu.
13.1.2008  Situace se stále nemění. Výměna většiny vody, přidána další dávka Entizolu.
17.1.2008  Pancéřníčkův zdravotní stav se stále nelepší. Jakmile vyndám anubis a kořen, thorakát se neudrží na dně a vyplave na hladinu, kde sebou bezmocně mrská. Opět jsem vyměnil většinu vody, místo Entizolu jsem aplikoval Torben - rašelinový koncentrát. Po čtrnácti dnech absolutního půstu jsem do nádržky umístil několik lodyh Limnophila sessiliflora. (Pokud ji nebude žrát, alespoň se nezkazí voda).
22.1.2008  Sláva !!! Thorakát už plave normálně a téměř všechna Limnophila jest sežrána. Radost mi bohužel zkalil fakt, že sumec má na břiše zaplísněnou ránu. Že by se poranil při snaze narvat se pod kořen či pod anubis? Jenže kořen žádné ostré výčnělky nemá, ... Doufám, že to nijak nesouvisí s tím nafouknutím, že mu neprasklo střevo či břišní stěna nebo tak něco ... Opět jsem vyměnil většinu vody, opět jsem přidal Torben a nasypal trošičku Tetraminu.
24.1.2008  A je to. Šmitec. Dnes večer jsem ho našel mrtvého ... Tohle nenávidím. Mám chuť na všechno se vykašlat. P.S.  Manželka studuje veterinu, tak mi ho kuchla ... Já na tyhle věci nemám žaludek. Výsledek makroskopického pozorování při provedené pitvě: parazité trávicího traktu nebyli objeveni. Plynový měchýř v pořádku. Potvrzena perforace břišní stěny na levé straně, kterou patrně došlo k úniku nahromaděného plynu. Následovala sepse a úhyn.
28.1.2008  Né že bych se v tom chtěl ještě rochnit, ale asi jsem objevil příčinu celého tohodle průšvihu. Jeden chovatel mi napsal, že jeho sumci propíchla kost (z rybího masa, kterým krmil) plynový měchýř. A pak mi to docvaklo ... Kolem vánoc jsem rybám hodil zbytky z kapra. Nenažraný thorakát (budiž mu země lehká) pravděpodobně zhtnul kus masa i s kostí a ta se mu zapíchla v trávicím traktu a způsobila zánět a perforaci střeva a posléze i břišní stěny. Stoprocentní jistotu samozřejmě nebudu mít nikdy ... zmražené zbytky kapra jsem každopádně vyhodil do popelnice ...

 
  řasy  
 

[ zpět na začátek ]

 
     
     
     
     
     
 

          řasy

 
     
     
    zelená řasa  
     
 

_____Zatím mi v akváriu roste jen taková ta klasická, několik milimetrů dlouhá řasa. Se žádnými obludami typu vláknité řasy nebo nedejbože sinic jsem se zatím nesetkal. Skla čistím klasickou magnetickou stěrkou, rostliny, štěrk a kořeny jakžtakž pucujou ampulárie (cca 10ks) a ancistrus (2ks). Nedávno (léto 2006) jsem sehnal legendární likvidátory řas - parmičku černopruhou (Crossocheilus siamensis, SAE) v počtu 12ks a krunýřovce jednopruhého (Otocinclus affinis) v počtu 18ks. Tak uvidíme, jestli bude akvárium ještě čistší.

 
     
    černá štětičková řasa  
     
 

_____Objevila se krátce po založení na jednom z kořenů, na listech anubisů a na "dožívajících" emerzních listech E. cv. Tropica. Už jsem o ní (resp. o její likvidaci) četl ledacos, ale zatím jsem vystačil s pravidelnou výměnou vody (cca ¼ objemu týdně) a s omezením proudění vody (vývod filtru směřuje do rohu nádrže). Zatím tedy bez větších problémů. Uvidíme do budoucna.
_____P.S. Jak rychle a nenápadně se objevila, tak rychle a nenápadně zase zmizela. Není po ní ani památky. (psáno 8.4.2006)

_____leden 2010: Čtyřstovka je pořád v pohodě, v akvárku desperátů mě už ruducha několikrát pozlobila. Začalo to pořízením gibicepse, postupně přišly i další chyby (příliš mnoho pomalu rostoucích rostlin, mnoho dřeva, přerybnění, flákání údržby apod.). Když jsem všechny tyto chyby napravil, ruducha zase zmizela. To mě inspirovalo k napsání článku Ruducha.

 
     
     
 
     
     
     
 

 
74 902 x 677   20 (komplet všude) 74
 

ruducha - ilustrační foto   [ FOTO : 5.1.2009 © Jiří Horáček ]

 
     
 
     
     
    rozsivky  
     
 

_____Rozsivky mě zlobily jen v akváriu desperátů. Když jsem ze svítidel vyhodil původní zářivkové trubice čínské provenience a nainstaloval místo nich klasické philipsky (s několikanásobně větší svítivostí), jejich hnědý povlak se dost rychle ztratil.

 
     
    sinice  
     
 

bude dokončeno (edit 2.6.2018 : nebo taky ne :-) ...

 
     
 

[ zpět na začátek ]

 
     
     
     
     
     
 

          odvápnění šnečích ulit

 
     
     
     
     
 

_____říjen 2005 : Když se mým dvěma ampuláriím začaly odvápňovat ulity, odlovil jsem je z velkého akvária do karanténní nádrže a začal jsem je přikrmovat uhličitanem vápenatým v tabletách. Zhruba po měsíci (kůra trvala od 1.10. do 27.10.2005) jsem je bez zřetelného zlepšení vrátil zpět do čtyřstovky. Druhá léčebná kůra trvala šest týdnů (27.11. až 10.1.2006) a lze říci, že na ulitách bylo přece jenom patrné určité zlepšení stavu.

_____březen 2006 : Do obou karanténních nádrží s mladými šnečky jsem začal  přidávat kusy sádry (síran vápenatý), protože téměř všichni mají poškozenou ulitu a podávání kalciových tablet se zcela míjí účinkem. Občas přisypávám i jedlou sodu (hydrogenuhličitan sodný), i když voda kyselá není. Stav se ovšem nijak nezlepšil. Spíš naopak. Poškození ulit mladých šnečků se navíc dost liší od poškození jejich rodičů. Velkým ampuláriím se odvápňovaly pouze nejmenší závity, tvořící jakousi špičku ulity, kdežto mladí mají po celé ulitě jakoby vykousané bílé fleky.

_____červenec 2006 : Začal jsem sádru do vody rovnou sypat. Lžíci na 30 litrů. Ale už jsem si přestal dělat iluze.  I kdyby se stal nějaký zázrak, ulity už stejně zůstanou defektní. Jenže šneky s takto poškozenou ulitou si nikdo nevezme ani zadarmo, natožpak abych je šel nabídnout k odkupu do akvaristiky. Ti by mě asi hnali ... Jenže co budu dělat s pěti stovkama nevzhledných šneků? Na to nechci ani pomyslet.

_____Jak velkou jsem měl radost ze stále nových a nových hroznů vajíček, o to hůř se cítím teď, když to všechno přichází vniveč a já s tím nedokážu nic dělat. Tohle je zatím můj největší neúspěch v mé krátké akvaristické kariéře.

 
     
 

[ zpět na začátek ]

 
     
     
     
     
     
 

          vyplavávající rostliny

 
     
     
    stonkové rostliny  
     
 

_____Vyplavávající stonkové rostliny  - klasický problém akvaristů. Známe to asi všichni. Vyplavávají pořád - ať už při sázení (zasadíte jednu a vyplave vám sousední), samy od sebe nebo za vydatné pomoci ryjících a bagrujících ryb.

_____Nevím, jak moc zrovna vás tenhle problém zlobí, ale mě může trefit šlak, když se mi to stane. Proto jsem špekuloval, co s tím a vymyslel jsem tohle : Vezmu pár lodyh nějaké stonkové rostliny a vmáčknu je do molitanové krychličky o hraně 2,5 cm. Tuto krychličku pak opatrně vmáčknu (resp. "vešroubuju") do kovové matky 16mm. Výsledkem je plně mobilní trs stonkových rostlin, u kterého mám téměř 100%-ní jistotu, že nic nevyplave. Je dokonale odolný i vůči bagrování velkých pancéřníčků (či jiné "verbeže" :o). Nemluvě o rychlosti "sázení" a úžasně snadném posouvání či přemisťování rostliny po akváriu. Zvolené rozměry molitanu a matky zaručují dostatečně pevný, přitom však velmi šetrný stisk, který nepoškozuje lodyhy (což se například o přivázání rostliny k zátěži nití říct nedá).

_____Má to jen jednu jedinou vadu na kráse - molitanová krychlička má totiž celkem krátkou životnost. Ve vodě dochází časem k trvalé deformaci molitanu a při dalším zkrácení rostlin (po 2-4 týdnech) je nutno použít novou. Ze začátku jsem jako zdroj těchto krychliček používal obyčejné houbičky na nádobí. Protože se mi tato finta osvědčila a začal jsem ji používat ve velkém, objednal jsem si nedávno u firmy EUROFOAM filtrační hmotu FILTREN 30 (25 000  za 1 metr krychlový - 29 750,- s DPH :o))). Původně jsem chtěl vzít rovnou krychličky, ale u nich je bohužel stanoven minimální odběr 0,1 metru krychlového, což by (při zmíněném rozměru) představovalo 6 400 krychliček v ceně 2.975,- Kč. A to je trochu moc (peněz  i krychliček). Nakonec jsem tedy objednal desky (u nich není stanoven minimální odběr) o rozměrech 50x50x2,5cm (5ks). S poštovným to přišlo na nějakých 860,- Kč. Když si to rozřežu sám (žiletkou to jde celkem snadno), ušetřím a hlavně toho nemusím vzít takové obrovské množství (dostanu "jen" 2000 krychliček :o).

_____Kovové matky seženete pravděpodobně pouze pozinkované. Odzinkování (není nutné) provádím v roztoku kyseliny chlorovodíkové (postup viz zde). P.S. (25.5.2007) : Odzinkované matky v akváriu krásně rezavěly, ale postupně bylo té rzi až příliš. Většinu jsem jich tedy vyměnil zpět za pozinkované. Bohužel, akvarijní voda si dokázala poradit i s ochrannou vrstvou zinku. Začal jsem uvažovat nad tím, že všechny matky přetřu epoxidem nebo silikonovým lepidlem, nakonec jsem ale veškeré problémy s nadměrnou korozí v akváriu vyřešil jednou provždy pořízením nerezových matek. :o)

 
     
     
24 199 202 24 202 24 202 199 24
          28
          96
          28
                24
 

dodatečně vloženo 2.6.2018 (pozdě ale přece) aneb fotka je fotka :-) ...

 
     
     
     
    ostatní  
     
 

_____Kromě stonkových rostlin může být problém i s rostlinami, jejichž kořeny se nemají zahrabávat - (hnědovka /Microsorium/ nebo anubisy)

_____ad mikrosorium: O tom, že se kořeny mikrosoria nemají zahrabávat do substrátu (kde poměrně rychle podléhají hnilobě) se všeobecně ví. Většinou se tyto rostliny nějakým způsobem přivazují na kořeny či kameny (než se samy přichytí). Také jsem to zkusil - vzal jsem kámen velikosti pěsti, obmotal ho gumičkama, gumičky jsem vzájemně svázal silonovým vlascem (aby se neposouvaly) a přidělal jsem mikrosorium tak, abych dostal krásný velký trs s kamenem uprostřed. Vypadalo to celkem obstojně. Jenže gumičky ve vodě dost rychle zpuchřely a popraskaly. Tak jsem zkusil samotný vlasec. A to mě teda vomejvali. Už nikdy víc. No a pak mě napadlo mnohem elegantnější řešení, při němž jsem opět využil kovové matky (poslední dobou chodím víc do železářství, než po akvaristikách :o))). Je to jednoduché a zvládnutelné i pro naprosté nešiky (jako jsem já). Kovovou matkou provléknu vlasec a přivážu k ní tři nebo čtyři rostlinky mikrosoria. Když matku vmáčknete do substrátu, můžete takovýto keříček klidně umístit i do předních partií nádrže. Nikdo si ničeho nevšimne. Rostlinka vypadá, jakoby byla zasazená do písku, ale přitom je vše tak, jak má být. Velkou výhodou (alespoň z mého pohledu) je také to, že rostlinka je dokonale "mobilní".

_____ad anubisy: Ani kořeny anubisů se nedoporučuje zahrabávat. Já mám sice z tohoto hlediska méně choulostivé druhy (Anubias barteri a Anubias coffeifolia), ale i tak - proč riskovat. Nejsou to zrovna nejlevnější rostliny. Proto je pouze přivazuji silonovým vlascem ke kovové matce. Navíc jsem se přesvědčil, že právě u anubisů je velmi výhodné, když jsou plně mobilní. Souvisí to s jejich pomalým růstem - staré listy totiž trpívají na zařasení a nebývá snadné je očistit. Zkusil jsem ledasco, ale nejvíc se mi osvědčila čtyřminutová lázeň v roztoku Sava (jeden díl Sava na dvacet dílů vody). Pak je stačí důkladně opláchnout a hodit zpět do akvária. Díky zátěži si zase rychle sednou na své místo. Poničená řasa sama opadá nebo ji sežerou ryby (případně krevety). (P.S. Ta koupel v Savu je sice poněkud drastická /sám jsem ji odkládal, co to šlo/, ale opravdu to funguje. Na jiných rostlinách, než jsou tuholisté anubisy, bych to však rozhodně nezkoušel.)
_____Edit: Dnes prostě zařasený anubis hodím ke krevetkám ... a je to. Očistí ho do čista do čista :o) ...

 
     
 

[ zpět na začátek ]

 
     
     
     
     
     
 

          čistota vody

 
     
     
     
     
 

_____Jsem tak trochu ulítlej na dokonale čistou vodu v akváriu - jakýkoliv bordel vznášející se ve vodním sloupci nebo povalující se po dně mě ničí. Své jsem si tedy užil hned od samého začátku, protože mé úplně první pořízené ryby byly pancéřníčci (Hoplosternum thoracatum) a krunýřovci (Ancistrus sp.), což jsou čuňata non plus ultra. Měl jsem pět sumečků ve stopadesátilitrové karanténě a ani výkonné čerpadlo EHEIM 1250 (1200 litrů/hod) s velkou kostkou bioakvacitu si s jejich nepořádkem nedokázalo poradit. Teprve po přidání vnějšího filtru EHEIM classic 2217 (1000 litrů/hod) se situace pomalinku zlepšila na (pro mě) přijatelnou úroveň.

_____Když se mi u velké nádrže nepodařilo realizovat filtrační systém podle mých představ (viz kapitola filtrace), pořídil jsem si do ní zcela nekompromisně ještě jeden filtr EHEIM classic 2217.

_____Neustálé rytí a bagrování thorakátů mě však nakonec stejně donutilo udělat ze stopadesátky tzv. akvárium desperátů, v němž se právě thorakáti stali prvními obyvateli. Abych i v tomto akváriu zajistil jakous takous čistotu, sebral jsem jeden z EHEIMů ze čtyřstovky a nainstaloval jsem ho sem. Tajně jsem při tom doufal, že teď, když jsou thorakáti fuč, by ve velké nádrži mohl jeden EHEIM stačit. Ale není to ono. Na to je akvárium moc dlouhé, aby ho efektivně udržel v čistotě jen jeden jediný filtr (se sacím košem umístěným v levém zadním rohu nádrže).

_____Výhledy do budoucna: Ještě tento rok (2007) mám v úmyslu koupit další EHEIM classic 2217, přičemž oba filtry (starý i nový) budou mít sací koše umístěné ve štěrku u předního skla. Díky tzv. přítokové komoře (blíže opět viz kapitola filtrace) by v nádrži vůbec nemělo dojít ke zvýšenému proudění vody.

_____Krevetkárium  Ze čtyřstovky je krevetkárium (březen 2009). Výše popsaný systém filtrace se osvědčil, ale pro krevetky by byl samozřejmě nevhodný. Ponechal jsem jen jeden externí filtr, který nasává vodu skrze molitanový předfiltr (umístěný /schovaný/ v odtokové komoře) a vrací ji do přítokové komory.

 
     
 

[ zpět na začátek ]

 
     
     
     
     
 

   |   ÚVOD   |   MOJE AKVÁRKA   |   LITERATURA   |   ODKAZY   |   ČLÁNKY   |   ATLASY   |   PORADNA   |   KNIHA NÁVŠTĚV   |   RŮZNÉ   |   NOVINKY   |  

30
 

   |   MAPA STRÁNEK   |   O WEBU   |   HOME   |   poslední aktualizace (této konkrétní stránky) : 16.11.2021   |  

30
  1052/20 + 2x24 20 
    50