|
28 | |||||||
20 | ||||||||
Horácovo akvárium | 59 | |||||||
aneb historie a současnost všelikého mého pinožení se v akvaristice |
20 | |||||||
| mapa stránek | o webu | home | | 25 | |||||||
20 | ||||||||
© 2004-3004 Jiří Horáček | poslední aktualizace : 24.07.2019 |
28 | |||||||
| úvod | moje /staré/ akvárium | další /staré/ nádrže | literatura | odkazy | články | atlasy | poradna | kniha návštěv | různé | novinky | |
||||||||
| COMEBACK 2016 : moje /nové/ akvárium a další /nové/ nádrže | |
||||||||
24 | 40 | 40 | 546 | 124 | 222 | 40 | 40 | 24 |
Akvárium a chemie : Henderson-Hasselbalchova rovnice |
||
poprvé publikováno : 28.2.2016 [ zpět na přehled článků ] |
||
24 | 1052/20 | 24 |
24 | 1052/20 | 24 |
■ obsah | ||
úvod - upozornění - HHR (co to je?) - HHR: odvození - Tillmansova tabulka - v čem je problém aneb proč to nevychází - |
||
3 zdroje chyb - v čem je problém II (shrnutí) - zmatky na internetu aneb kdy platí/neplatí HHR/TT - závěr - literatura |
||
■ úvod | ||
_____Tento článek vznikl jako "vedlejší produkt" při psaní článku Nepochopený graf. Vysvětlování toho, proč Henderson-Hasselbalchova rovnice (resp. Tillmansova tabulka) dávají jiné výsledky, než jaká je realita, prostě nakynulo takovým způsobem, že z toho byl další (samostatný) článek. |
||
■ upozornění | ||
|
_____Už jste se s tím setkali v článku Nepochopený graf (teda pokud jste ho četli) ... a zde se s tím setkáte opět. S čím? S pojmy Henderson- Hasselbalchova (nikoliv Hasselbachova) rovnice a Tillmansova (nikoliv Tillmanova) tabulka. Proč? Zkrátka jsem se rozhodl používat správná, nikoliv zkomolená (i když zažitá) jména. (Někdo s tím začít musí). |
|
■ Henderson-Hasselbalchova rovnice | ||
_____Co to je?
A k čemu to je?
Henderson-Hasselbalchova rovnice (dále HHR) ukazuje, jak závisí pH
tlumivého roztoku (pufru) na disociační konstantě kyseliny (pKA)
a na poměru rovnovážných koncentrací obou složek tlumivé soustavy -
kyseliny A (resp. HA) a její konjugované zásady (soli) A-.
(Podrobnější info o pufrech
viz článek Akvárium a chemie: pufry).
|
||
24 |
180 |
7 | 70 | 24 | 24 | 60 | 150 | 7 | 90 | 24 | 24 | 60 | 150 | 7 | 89 | 24 | 24 | 38 | 24 |
[ A- ] |
[ HCO3- ] |
[ HCO3- ] |
|||||||||||||||||
pH = pKA + log |
|
(1) | resp. |
pH = 6,35 + log |
(2) |
resp. |
pH = 6,35 + log |
|
|||||||||||
[ HA ] |
[ H2CO3 ] |
[ CO2 ] |
|||||||||||||||||
24 | 1052/20 | 24 |
_____poznámka:
Poslední vztah (v černém rámečku) je specialita
uhličitanového pufru - kyselina uhličitá H2CO3
je tak extrémně nestálá (rozpadá se na CO2 a
H2O), že její rovnovážnou koncentraci můžeme nahradit
rovnovážnou koncentrací molekulárního CO2. |
||
■ Henderson-Hasselbalchova rovnice - odvození | ||
_____Šaráda pro nadšené nadšence :o) (vy ostatní klidně přeskočte): HHR se dá poměrně jednoduše odvodit z rovnice pro výpočet disociační konstanty: Slabá kyselina ve vodě částečně disociuje na proton H+ a konjugovanou zásadu (sůl) A- (HA ↔ H+ + A-). Rovnováha této reakce je posunuta silně doleva (to už tak u slabých kyselin bývá :-) ... Pro disociační konstantu této reakce platí vztah (1). |
||
24 | 38 | 50 | 7 | 100 | 24 | 24 | 90 | 90 | 30 | 7 | 60 | 24 | 24 | 70 | 199 | 7 | 60 | 24 | 24 | 100 | 24 |
[ H+ ][ A- ] |
[ HA ] |
[ HA ] |
|||||||||||||||||||
KA = |
(1) |
0→ |
[ H+ ] = |
KA |
(2) |
→0 |
log [ H+ ] = log KA + log |
(3) |
→ |
||||||||||||
[ HA ] |
[ A- ] |
[ A- ] |
24 | 249 | 7 | 60 | 24 | 24 | 60 | 150 | 7 | 60 | 24 | 24 | 60 | 150 | 7 | 60 | 24 | 24 | 38 | 24 |
[ HA ] |
[ HA ] |
[ A- ] |
|||||||||||||||||
- log [ H+ ] = - log KA - log |
(4) |
→ |
pH = pKA - log |
(5) |
→ |
pH = pKA + log |
(6) | ||||||||||||
[ A- ] |
[ A- ] |
[ HA ] |
|||||||||||||||||
24 | 1052/20 | 24 |
_____Z něho lehce vyjádříme [H+] (2). Celou rovnici zlogaritmujeme (3), vynásobíme -1 (4), poté (velmi rafinovaně :o) využijeme toho, že pH je definováno jako -log[H+] a analogicky pKA = -log KA a dosadíme (5). Rozdíl (vztah 5) převedeme na součet (vztah 6). Finíto. Ani to nebolelo. Jedeme dál ... |
||
■ Tillmansova tabulka | ||
_____Tillmansova
tabulka (TT) (pojmenovaná podle J.Tillmanse, nikoliv Tillmana, viz
[02][07]) je vlastně tabulková podoba HHR. Umožňuje nám
bez "složitého" počítání
určit
momentální (toto slovo je mnohem
důležitější, než si myslíte :-) množství CO2 (mg/l) podle
naměřeného pH (horní řádek)
a alkality (hodnoty v prvním levém sloupci - pozor, převedené na °dKH). _____Následující tabulku berte prosím pouze jako "ilustrační obrázek". V podstatě se dá říct, že pro akvária neplatí. (Ne, nezbláznil jsem se :-))) .... Welcome to the real world :-))) ... [10] |
||
58 | 984/20 | 58 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
24 | 1052/20 | 24 |
|
_____Tillmansova
tabulka – "údajný" obsah CO2
(mg/l) v závislosti na pH a alkalitě (°dKH) pro teplotu t=25°C. Zelená
čísla označují "údajnou" optimální koncentraci CO2
v akváriu (10-25 mg/l). zdroj: http://www.akvarista.cz/web/clanky/clanek-183:2 |
|
■ v čem je problém aneb proč to nevychází : | ||
|
_____Je v podstatě veřejným tajemstvím, že jak HHR, tak TT nám dávají jiné výsledky, než testy CO2 ... Ne o trochu jiné, ale tak moc jiné, že všechno to kalibrování, pečlivé měření a počítání (případně šmátrání prstem po Tillmansově tabulce) je vlastně úplně na pendrek ... Jak je to možné? Kdepak asi udělali soudruzi z NDR chybu? :-) ... Už jsem to částečně nakousnul v článku Nepochopený graf ... Pes je zakopán zde : _____1) Henderson-Hasselbalchova rovnice není přesná (sama o sobě) ... _____ale
jak se říká ... "Nikdy není tak špatně, aby nemohlo být ještě hůř" :-)
... speciálně v akvaristice se potýkáme ještě s dalšími dvěma (!) zdroji
chyb (P.S. - jo, zní to divně, ale je to správně - pravopis připouští
pouze tvary dvěma/oběma, nikoliv dvěmi/oběmi): |
|
____1. zdroj chyb : nepřesnost HHR | ||
_____HHR představuje nejjednodušší, bohužel však také nejméně přesný způsob (teoretického) výpočtu pH pufru. Tato malá přesnost je daň za mnohá zjednodušení (při výpočtu jsou zanedbávány faktory jako teplota, aktivitní koeficienty, iontová síla systému, rozpouštědlo). |
24 | 1052/20 | 24 |
____2. zdroj chyb : nepřesné vstupy (nepřesně změřené pH a alkalita) | ||
|
ad hodnota pH: _____1. problém: jak přesně změřit pH? Když pracujete s logaritmy, tak nemůžete ulítnout plus mínus autobus (logaritmus vám to krutě spočítá :-) ... Jinak řečeno - zapomeňte na klasické akvaristické testy (papírky). Zapomeňte i na pH-metry za pár šupů. Přesně změřit pH, to chce opravdu přesný přístroj, správnou péči o elektrody, kalibrování atd. atd. ... Zkrátka žádná (levná) sranda. _____poznámka: jen pro ilustraci - chyba řádu jedné destiny pH ... (bude dokončeno) _____2. problém: látky zkreslující pH Hádejte, kam si můžete strčit (maximálně přesně) změřenou hodnotu pH, pokud máte v akváriu látky, které ovlivňují pH, ale stojí mimo pufrační systém (= nereagují s ním). (Oč jde je vysvětleno níže - viz kapitola zmatky na internetu). ad alkalita: _____Alkalita, to nejsou jen hydrogenuhličitany. Ohraná písnička - já vím. Ale lidi to pořád nějak neberou na vědomí. Alkalita - to jsou všechny alkalicky reagující látky (dle Brønstedovy-Lowryho teorie všichni potenciální příjemci protonu H+). I když vyloučíme silné zásady (ty by zneškodnil uhličitanový pufr), i když vyloučíme soli silných kyselin (např. hydrogensírany, dusičnany, chloridy) - těm samozřejmě (za normálních podmínek) nikdo H+ vnutit nedokáže ... pořád nám zbývají soli středně silných kyselin (například fosforečnany) a soli slabých kyselin ... například těch organických (vznikajících při rozkladu organického materiálu) ... _____poznámka: Jen pro úplnost - samostanou kapitolou (u každého měření) jsou pak tzv. osobní chyby ... |
|
____3. zdroj chyb : otevřenost uhličitanového pufru (únik CO2) | ||
|
_____Tomuto problému jsem věnoval samostatný článek (viz Akvárium a chemie : nepochopený graf). Ve stručnosti : Množství volného CO2 v akváriu není dáno jen hodnotou pH (tedy HHR), ale i parciálním tlakem CO2 nad hladinou akvária (Henryho zákon). CO2 tedy z akvária neustále uniká - snaží se dosáhnout rovnovážné koncentrace (cca 0,5mg/l). Množství CO2 (a tedy i pH) v akváriu se díky tomu (ale nejen díky tomu) (viz X) neustále mění. Co změříme a dosadíme do HHR (nebo TT), to za hodinu neplatí. _____(ad X) Nesmíme zapomínat na významný vliv živočichů (dýchání) a rostlin (fotosyntéza x dýchání). Zejména v souvislosti s fotosyntézou lze pozorovat víceméně cyklické změny množství CO2 v akváriu - odtud doporučení provádět měření vždy ve stejnou dobu (pokud vůbec :-) ... |
|
■ v čem je problém II - shrnutí | ||
|
_____V čem je problém? Stručně a jednoduše - už v samotném principu. V tom, že se snažíme nacpat akvárko do jakési tabulky ... Neúspěch zaručen. Těch zjednodušení a nepřesností je prostě tolik, že výsledek (logicky) neodpovídá skutečnosti. _____Určitě to neslyšíte (nečtete) poprvé ... Já sám jsem se s informací, že Tillmansova tabulka je v akvaristice k ničemu setkal už mnohokrát ... takže nic nového pod sluncem ... Já se jen pokusil ty příčiny (pravé i nepravé - viz dále) přehledně uspořádat a rozebrat ... |
|
■ zmatky na internetu aneb kdy platí/neplatí HHR/TT | ||
_____Kromě
výše uvedených důvodů, vysvětlujících, proč HHR/TT v akváriu neplatí
(resp. platí, ale tak nepřesně, že je snad lepší na oboje - tedy na rovnici i na
tabulku zapomenout) tu máme ještě tzv.
lidovou tvořivost. Internet je totiž plný blábolů o tom, že
Henderson-Hasselbalchova rovnice či Tillmansova tabulka platí (nebo
neplatí) za takových (nebo makových) podmínek ... |
||
_____Kupodivu ... na vyvrácení těchto (s odpuštěním) kravin stačí trocha zdravého rozumu, trocha středoškolské chemie plus něco málo o tom, jak fungují pufry a alespoň minimální povědomí o tom, jak vypadá Henderson-Hasselbalchova rovnice. Při pohledu na ni lze totiž velmi snadno konstatovat, "co se změní, když se změní ..." ... |
||
_____zmíním jen ty nejčastější úlety (jinak z toho vznikne další článek :-) : | ||
____1) okyselení vody silnou kyselinou | ||
_____dyschemik
: Když ovlivníme pH v akvárku silnou kyselinou (HCl, HNO3
nebo H2SO4) (tedy jinak, než pomocí CO2),
tak Henderson-Hasselbalchova rovnice (a tedy ani
Tillmansova tabulka) neplatí.
_____1)
silná kyselina reaguje s konjugovanou zásadou
pufru (a je kompletně neutralizována) viz rovnice
HCl + HCO3-
→
Cl- + H2CO3 _____poznámka : Speciálně u uhličitanového pufru jsou změny pH menší, než u jiných pufrů, protože vzniklá (vytěsněná) H2CO3 se okamžitě rozpadá /H2CO3 → CO2 + H2O/ a většina CO2 vyšumí, takže pH jde zase mírně nahoru. Tohle u jiných pufrů není. Nicméně, hydrogenuhličitanů nám ubylo, takže pH je (i po vyšumnění CO2) níž, než bylo na začátku. |
||
24 | 30 | 24 | 150 | 9 | 80 | 30 | 45 | 660/20 | 24 | 24 |
[ HCO3- ] |
||||||||||
pH = 6,35 + log |
úbytek [ HCO3- ] (silná kyselina je "sežrala") → pokles pH |
|||||||||
[ H2CO3 ] |
||||||||||
24 | 1052/20 | 24 |
silná kyselina
x pufr |
||
____2) okyselení vody rašelinou | ||
_____dyschemik
: Pokud nalejeme do akvárka rašelinový výluh, tak HHR/TT neplatí. slabá kyselina x pufr
_____Pokud
má kyselina pKA
srovnatelnou s pKA kyseliny pufru (jinými slovy, pokud je
stejně silná /resp. slabá/ jako kyselina
pufru), pak nemá sílu "vnutit" pufru svůj proton
H+. Prostě s ním nereaguje (nebo jen zanedbatelně) -
rovnováha reakce není posunuta ani doleva, ani doprava.
|
||
____3) navýšení hydrogenuhličitanu | ||
_____dyschemik
: Umělé zvýšení alkality (například jedlou sodou - NaHCO3)
způsobí, že nelze používat Tillmansovu tabulku, protože ta je založena
na skutečném pH a alkalitě.
Když je uměle změníme, tak HHR/TT neplatí. |
||
24 | 30 | 24 | 150 | 9 | 80 | 30 | 45 | 66020 | 24 | 24 |
[ HCO3- ] |
||||||||||
pH = 6,35 + log |
přídavek [ HCO3- ] (přisypání jedlé sody) → nárůst pH |
|||||||||
[ CO2 ] |
||||||||||
24 | 30 | 24 | 150 | 9 | 80 | 30 | 45 | 660/20 | 24 | 24 |
[ HCO3- ] |
||||||||||
pH = 6,35 + log |
přídavek [ CO2 ] (umělé sycení CO2 z kvasnic nebo z bomby) → pokles pH |
|||||||||
[ CO2 ] |
||||||||||
24 | 1052/20 | 24 |
____4) voda z reverzní osmózy | ||
_____dyschemik
: Ale že pro vodu z reverzní osmózy neplatí Tillmansova tabulka ... to
je pravda ... _____čerstvý permeát : HHR/TT neplatí. Proč? Čerstvý permeát neobsahuje žádné hydrogenuhličitany (neprošly membránou). Žádné hydrogenuhličitany = žádný pufr, žádný pufr = žádná HHR/TT ... _____odstátý permeát - HHR/TT platí. V permeátu (stejně jako v destilované vodě) se rozpouští CO2 ze vzduchu. Permeát navíc obsahuje CO2, který (na rozdíl od HCO3-) prošel membránou (nebývá ho moc - záleží na zdrojové vodě). Reakcí tohoto "starého" i "nového" CO2 s H2O vzniká v permeátu nový uhličitanový systém - pufr (viz rovnice v úvodu článku Nepochopený graf), jehož pH (stejně jako u každého jiného pufru) popisuje HHR. _____permeát přidaný do akvária - HHR/TT platí. Tady celkem není co řešit. Permeát (čerstvý nebo odstátý), kyselý málo (nebo hodně) po nalití do akvária pořeší pufrační systém akvária. Pokud ne, tak je něco špatně :-) ... |
||
■ závěr | ||
|
_____Zapomeňte
na Henderson-Hasselbalchovu rovnici. Zapomeňte na Tillmansovu tabulku
... A nebo zapomeňte na tenhle článek :-))) ... Nejsem naivní. Svět
si přeje být klamán :-) ... Pro spoustu lidí je lepší mít v ruce alespoň
něco (např. Tillmansovu tabulku), než vůbec nic
... Zkrátka, lepší blbé
výsledky (taky se jim říká přibližné nebo /vznešeně/ orientační :-) ...
než žádné výsledky :-) ... no není to tak? :-))) ... |
|
■ použitá literatura | ||
[01] Rolf Karlíček a kol. : Analytická chemie pro farmaceuty, Karolinum, Praha 1997 (dotisk) | ||
[02] M.Horáková, P.Lischke, A.Grünwald : Chemické a fyzikální metody analýzy vod, SNTL a Alfa, Praha 1989, 2.vydání | ||
[03] Karel Rataj, otec a syn : Akvárium a rostliny, Šumperk, 1998 | ||
[04] Pavel Pitter : Hydrochemie, VŠCHT Praha, Praha 2015, 5.vydání | ||
[04] Catherine E. Housecroft, Alan G. Sharpe : Anorganická chemie, Pearson 2012, 4. vydání, VŠCHT Praha 2014, 1.české vydání | ||
[05] http://www.wikiskripta.eu/index.php/Hydrogenuhli%C4%8Ditanov%C3%BD_pufr | ||
[06] http://www.akvarista.cz/web/clanky/clanek-183:2 | ||
[07] https://books.google.cz/booksid=C98LCAAAQBAJ&pg=PA68&lpg=PA68&dq=Tillmans+CO2 | ||
[08] https://dspace.vutbr.cz/xmlui/bitstream/handle/11012/4627/Kolajova_diplomova_prace.pdf?sequence=1&isAllowed=y | ||
[09] http://maniakva.sweb.cz/chemie5.htm | ||
[10] vypůjčeno z filmu The Matrix :o) ... | ||
[ zpět na začátek ] |
||
| úvod | moje /staré/ akvárium | další /staré/ nádrže | literatura | odkazy | články | atlasy | poradna | kniha návštěv | různé | novinky | |
||
| COMEBACK 2016 : moje /nové/ akvárium a další /nové/ nádrže | mapa stránek | o webu | home | |
||
24 | 1052/20 | 24 |