aneb historie a současnost všelikého mého pinožení se v akvaristice

                                    © 2004-3004  Jiří Horáček

30

   |   ÚVOD   |   MOJE AKVÁRKA   |   LITERATURA   |   ODKAZY   |   ČLÁNKY   |   ATLASY   |   PORADNA   |   KNIHA NÁVŠTĚV   |   RŮZNÉ   |   NOVINKY   |  

Řasy, světlo a živiny

poprvé publikováno : 3.2.2010   [ zpět na přehled článků ]

■  obsah

■  úvod

_____Při psaní článku Bludy, mýty a fámy v akvaristice jsem samozřejmě nemohl nenarazit na dvě velmi rozšířené a stále dokolečka omílané polopravdy : "mnoho světla = mnoho řas" a "mnoho živin = mnoho řas". Při pokusu o jejich vyvrácení jsem si však brzy uvědomil, že v tomto případě mi několik řádků (které jsem obvykle každému bludu věnoval), nebude stačit. Tohle je totiž téma na celý článek. Tož, tady ho máte :o) ...

■  poznámka  

_____Ještě něco. Že píšu článek o řasách a o tom, jak se jich zbavit, to ještě neznamená, že jsem nějaký jejich zavilý nepřítel. Ruduchu rád nemám, ta ničí kytky, ale "normální" zelené řasy do akvárka určitě patří. V přiměřeném množství, samozřejmě. Starší, zajeté akvárium s "patinou" má kouzlo, kterému čerstvě založená, "sterilně" čistá nádrž bez řas nemůže konkurovat.
_____Takže upozorňuju: Cílem tohoto článku je vyvrátit výše jmenované mýty, resp. vysvětlit skutečnou příčinu nadměrného bujení řas. Rozhodně tu nehodlám rozpoutávat žádnou "antiřasovou" hysterii.

■  malý kvíz na začátek

a)  důsledkem velkého množství světla (nebo živin) v akváriu            

b)  důsledkem nerovnováhy mezi množstvím světla a živin v akváriu

_____správná odpověď : bé !!! bé je správně !!! jedině bééééé :o) ... A - to je zkratka. Nepřesná a neúplná. Zkratka, která vede ke zcela zkreslenému chápání celé problematiky řas. Zkratka, na kterou se nabalují další a další nepravdy a chybné závěry a hlavně chybné postupy při vlastní likvidaci řas. Pojem velké množství živin (světla) je pojem relativní. Množství živin nelze posuzovat izolovaně - musíme ho posuzovat skrze množství světla (a naopak). Vysvětlení bude následovat.

■  trocha teorie 

_____Všechny ty zmatky kolem nedostatku/nadbytku světla/živin a jejich vlivu na řasy jsou důsledkem nerespektování jednoho jediného zákona. Tím zákonem je Liebigův zákon minima. (Justus von Liebig, /1803-1873/) [1]

_____Liebigův zákon minima  je jedno ze základních ekologických pravidel. Toto pravidlo říká, že život a růst organismů jsou limitovány tím prvkem, kterého je nedostatek. Jinými slovy, pro produkci biomasy má rozhodující význam ten (biogenní) prvek, který má nejnižší koncentraci - producenti nemohou mít užitek z nadbytku jedněch látek, chybí-li jim jiné. [2,3]

_____Dnes se Liebigův zákon minima označuje jako zákon limitních faktorů a neomezuje se jen na faktory chemické (živiny), ale zohledňuje i faktory fyzikální (světlo, teplo). (Je například známo, že intenzita fotosyntézy se zvýší jen tehdy, pokud současně s vyšší intenzitou osvětlení zvýšíme i teplotu vody apod.) [3]

_____obecné (rozšířené) pojetí zákona pak může znít nějak takto:

Růst rostlin je závislý především na faktoru, kterého mají v životním prostředí nejméně -
 přestože ostatní faktory potřebné k růstu jsou v optimu. [4]

_____Je bohužel smutnou pravdou, že akvaristé zákon limitních faktorů naprosto trestuhodně ignorují. Tím trestem je : 1/ stagnace rostlin a bujení všemožných druhů řas 2/ neschopnost řasy redukovat či jakkoliv kontrolovat - při nerespektování Liebigova zákona jsme odkázáni jen na hloupé rady typu "jedna paní povídala" nebo na náhodné akce ve stylu pokus-omyl.

■  světlo x živiny 

_____Ve vztahu světlo vs. živiny mohou nastat čtyři různé kombinace - buď je živin a světla stejně "hodně" (A) nebo stejně "málo" (D). V těchto případech je akvárium v rovnováze a řasy nezlobí. Problém vzniká v situaci, kdy je množství světla a živin výrazně nevyrovnané (B,C) - světlo nebo živiny (jako celek) jsou pak limitním faktorem. Vzniká nerovnováha, která škodí rostlinám. (= Vzniká nerovnováha, ze které profitují řasy).
_____Následuje tabulka, která názorně (alespoň doufám :o) ukazuje, že bujení řas nemusí být nutně důsledkem nadměrného množství živin (jak se všeobecně traduje), ale stejně tak i nedostatku živin. To vše v závislosti na množství světla :

tak například takováhle řasa mi nevadí ani trochu - naopak, líbí se mi

_____situace A  Světla i živin je dostatek. Rostliny rostou, řasy nikoliv. Akorát vám nesmí vadit, že každý týden vyhodíte do popelnice kýbl rostlin :o) ... (Rostliny mají všeho habakuk, takže rostou jako šílené). Popravdě, já tohle zrovna moc nemusím. Jednak by mě nebavilo furt okolo toho poskakovat a stříhat a stříhat, druhak by mi to bylo líto vyhazovat.
_____Do této kategorie patří i tzv. holandské nádrže - typický příklad (na běžné poměry) přesvětlených akvárií (1W/l i více), ve kterých ovšem (navzdory heslu "mnoho světla = mnoho řas") žádné řasy nebují - intenzívnímu osvětlení totiž odpovídá i intenzívní hnojení (včetně dávkování CO₂ samozřejmě).
_____Co s tím: Co by. Nic :o) ... (Co by za to jiný dali :o) ... Případně (pokud se vám to permanentní stříhání už zajídá), můžete z "áčka" udělat "déčko". V praxi to znamená ubrat světlo i hnojení (jak prosté, milý Watsone :o) ...

_____situace B  Živin je (oproti světlu) málo. Množství živin je limitním faktorem. Tento nepoměr způsobuje stagnaci rostlin a ty nemají sílu kompetovat s řasami. K tomuto může dojít v hustě zarostlých rostlinných nádržích s malým množstvím ryb. Na vině může být i nevhodný filtr s příliš velkým výkonem (nedostatečná mineralizace živin).
_____Co s tím: Buď to můžete směřovat do stavu A (= přihnojit), nebo do stavu D (= ubrat světlo).

_____situace C  Opak "béčka" - světla je (oproti živinám) málo - světlo je limitním faktorem. Výsledkem je opět stagnace rostlin a tvorba řas. Celkem běžný stav v nádržích přerybněných (velmi časté!), nedostatečně udržovaných a přehnojených. Zřejmě nejčastější situace v našich akváriích - ukažte mi Čecha, kterej nemá přerybněno a kterej zároveň dostatečně svítí. (Abych někoho neurazil - samozřejmě, že jsou mezi námi i vyjímky :o) ... Většina z nás ale svítí málo - ze dvou důvodů: 1/ protože jsme šetřílci a 2/ protože přece "ty vole, z hodně světla se dělaj řasy, nééé?" :o) ...
_____Co s tím: Buď přidat světlo (C → A) nebo snížit množství živin (C → D). /Snížit množství živin = přestat hnojit, zredukovat ryby, nepřekrmovat, přidat rostliny, častěji měnit vodu atd./

_____situace D  Světla i živin je málo. Rostliny z toho asi nejsou zrovna dvakrát odvázané, nicméně, i v těchto skrovných podmínkách dokážou celkem slušně vegetovat (výhodu mají zejména méně náročné druhy). Patrně druhá nejčastější situace v našich akváriích - světlo tak 0,5W/litr a méně, žádný uměle přidávaný CO2, hnojení "jen od rybiček". Bohužel, při flákání údržby, při přerybnění nebo při špatné skladbě rostlin (převaha pomalurostoucích druhů) velmi snadno sklouzává do situace C (málo světla, hodně živin). Vzniká nerovnováha a dochází k rozvoji řas. K témuž se můžeme dopracovat nerozumným hnojením. (Odtud pochází mé oblíbené doporučení "když nesvítíš, nehnoj" - hnojením při mizerném světle totiž živíme pouze řasy).
_____Co s tím: Nic. Teda, ... můžete jít na vyšší level (A), nebo udržovat status quo, tj. nedovolit, aby z toho bylo céčko. To v praxi znamená především neflákat údržbu (= pravidelně odkalovat a měnit vodu) a nepřikupovat rybky při každé návštěvě akvaristiky (já vím, že je to těžké :o) ...

■  falešný dostatek (resp. skrytý nedostatek) živin 

_____Doposud jsem se snažil vysvětlit, co bylo napsáno hned na začátku, totiž, že množství živin musíme posuzovat skrze množsví světla (a naopak). Snad se mi to podařilo. Situace je však poněkud složitější. Doposud jsme se totiž zabývali jen obecnější verzí Liebigova zákona (fyzikální faktor x chemický faktor, tj. světlo x živiny). Je načase vrátit se k původní verzi - limitním faktorem může být i jedna jediná živina.

_____Může se stát, že  rostliny stagnují a řasám se daří - navzdory tomu, že v akváriu je dostatek světla a dostatek živin. (Alepoň my jsme dostatek živin "naměřili"). Jak je to možné? Dle tabulky by vše mělo být v pořádku (viz situace A).

_____Z hlediska zákona limitních faktorů je dostatek živin dvojí - skutečný (úplný) a falešný (částečný). Falešný dostatek se od skutečného dostatku liší třeba jen jednou jedinou živinou, která v souhrnu všech živin (úplně nebo částečně) chybí. Tato chybějící živina je samozřejmě oním limitním faktorem, který znemožňuje rostlinám využít všechny ostatní živiny, takže rostliny ve skutečnosti trpí (skrytým) nedostatkem a stagnují - ačkoliv živin je v akváriu (zdánlivě) dost.
_____Tragédie akvaristy spočívá v tom, že skutečný a falešný dostatek živin neumí rozlišit - nemá jak. (Běžné akvarijní testy ani měření vodivosti mu nepomohou). Kdo říká "mám v akváriu mnoho živin", ten neví, o čem mluví. Jak na to přišel? Nechal si snad udělat kompletní laboratorní rozbor, díky kterému ví, že všechny (ale opravdu všechny) živiny jsou v nadbytku? Určitě ne. Vždyť drtivá většina z nás má k dispozici jen nepřesné akvarijní testy na dusičnany nebo fosfor (!)
_____My vlastně vůbec neumíme zjistit skutečný obsah živin v akváriu. My jenom hádáme - změříme dusičnany (nebo fosfor) a výsledek automaticky vztáhneme na všechny živiny - podle hesla "mnoho dusičnanů = mnoho všeho". Jenže to je blbost ...

_____Následující tabulka je jakýmsi rozšířením tabulky první (stále obsahuje stavy A,B,C,D), ale rozlišuje skutečný a falešný dostatek živin. Tím dostáváme nový sloupec (označen II). Z tabulky je patrné, že rozpoznat stav II a III není snadné. V obou případech "naměříme" dostatek živin, ale v případě II rostliny hladoví a stagnují (i při dostatku světla!).

_____Co s tím : Doporučení hnojit přípravky jen od jednoho jediného výrobce (aby se zabránilo vytváření umělého nadbytku /resp. umělého nedostatku/ některých živin) je podle mě sporné - 1) nic takového nám nezaručí optimální množství všech živin! 2) kombinace různých přípravků různých firem by zrovna tak mohla být tím nejlepším způsobem, jak vzniku nepoměru jedno-tlivých živin zabránit. Ale to je samozřejmě čirá teorie nevyužitelná v praxi (neznáme detailní složení hnojiv).
_____Ať se to komu líbí nebo ne, nejspolehlivější a nejúčinnější způsob, jak zabránit vzniku nevhodných poměrů živin v akváriu je (světe div se) stará dobrá častá výměna vody. (To platí, ať hnojíte nebo ne). Víc nevím, co bych k tomu dodal.

_____A to je vlastně vše ... Oč složitější bylo vysvětlit, co si vlastně představuji pod pojmem falešný dostatek živin a jak nám může komplikovat život, o to jednodušší je návod, jak se mu vyhnout - stačí nešulit výměny vody :o) ...

■  závěr 

_____Člověk nemusí být zrovna génius, aby pochopil, že i tento článek problematiku řas v akváriu velmi zjednodušuje. Ale pořád je to menší zlo, než původní tvrzení "mnoho světla (živin) = mnoho řas" ... alespoň myslim :o) ...

■  použitá literatura

[ zpět na začátek ]

   |   ÚVOD   |   MOJE AKVÁRKA   |   LITERATURA   |   ODKAZY   |   ČLÁNKY   |   ATLASY   |   PORADNA   |   KNIHA NÁVŠTĚV   |   RŮZNÉ   |   NOVINKY   |  

   |   MAPA STRÁNEK   |   O WEBU   |   HOME   |   poslední aktualizace (této konkrétní stránky) : 16.11.2021   |