aneb historie a současnost všelikého mého pinožení se v akvaristice

© 2004-3004  Jiří Horáček  |  poslední aktualizace : 16.11.2021

|  úvod  |  moje /staré/ akvárium  |  další /staré/ nádrže  |  literatura  |  odkazy  |  články  |  atlasy  |  poradna  |  kniha návštěv  |  různé  |  novinky  |

  |  COMEBACK 2016 :  moje /nové/ akvárium  a  další /nové/ nádrže  | 

A co ryby, mají si kde hrááát ?                            

                                                poprvé publikováno : 14.1.2007    [ zpět na přehled článků ]

_____Přerybňování nádrží je velmi rozšířený nešvar (bohužel nejen u začátečníků). Nemám zase až tak detailní představu o akvaristice v zahraničí, ale z toho, co znám z internetu a z časopisů mi připadá, že přerybněná nádrž je snad specifikum české akvaristiky. Koneckonců, u nás byla akvaristika vždycky spíše o rybách, než o rostlinách (věřte nebo ne, ale co se týče vývozu ryb, jsme světová akvaristická velmoc). Situace je bohužel taková, že čeští akvaristé bez mrknutí oka přerybňují dokonce i tzv. "holandská" (tedy rostlinová) akvária ... a to už je co říct :o). Ve snaze zabránit přerybňování nádrží bývají v akvaristických příručkách uváděna nejrůznější pravidla či doporučení, která mají umožnit vypočítat jakési optimální množství ryb pro tu kterou konkrétní nádrž. Podívejme se na ně trochu blíže ...

_____pravidlo A  "Biologickou rovnováhu lze udržet i bez technického vybavení. Podmínkou ovšem je, že v akváriu nechováme víc malých nebo středních ryb než jeden kus na asi 2l vody. U velkých ryb, jako jsou skaláry, počítáme jeden kus na 3-5 litrů vody." (Frank, Rataj, Zukal: 333x jak a proč, Svépomoc, Praha 1983, str. 34)

_____pravidlo B  "Kolik ryb můžeme dát do akvária? Na jednu menší rybu počítáme se 2-3 litry a na větší s 8-10 litry vody. Tato orientační úvaha se týká akvária, kde je dostatek rostlin, ale žádná podpůrná technika. Na počet ryb v akváriu neexistuje přesný recept, ale odpověď tkví ve znalosti a respektování klíčových zásad. Musíme vědět, jak mnoho potravy jednotlivé druhy ryb konzumují, a tudíž jak mnoho do vody vyměšují, jak vysoký je nárok toho kterého druhu na čistotu vody a na množství spotřebovávaného kyslíku. To souvisí též s velikostí ryb a s jejich pohybovou aktivitou. Slevit můžeme u ryb, které dokáží dýchat i jinak (labyrintky). Zásadní odpověď na původní otázku je jednoznačná: ryb můžeme mít v nádrži jen tolik, aby jim jejich projevy nenarušily životní prostředí." (Karel Krček: 333 zajímavostí pro akvaristy, nakladatelství VIK, Vimperk 1995, str. 105)

_____pravidlo C  "Možný počet rybek v akváriu velmi závisí na režimu výměny vody a na filtraci. Orientačně lze stanovit, že na jednu rybku o délce 4-6cm by mělo připadat kolem 3-5 litrů vody. Počet ryb a jejich délky nelze sčítat - jedna dvanácticentimetrová ryba se nerovná dvěma šesticentimetrovým. Pro koloběhy látek v ekosystému má význam zejména hmotnost každého organismu a ta u ryb neroste s délkou lineárně, ale exponenciálně." (Hofmann, Novák: Akvárium sladkovodní a mořské, nakl. Brázda, Praha 1999, str. 31)

_____Jak vidíte, množství vody, které bylo cca před 15 lety doporučováno pro skaláru je dnes doporučováno pro rybku velikosti neonky. Což je samozřejmě potěšující a vůči rybám určitě mnohem ohleduplnější.

_____pravidlo D  "Stejně jako je omezený objem nádrže, musí být logicky omezený i počet rostlin a ryb v akváriu. Počet obyvatel akvária se vždy řídí počtem litrů vody, nikoliv prostorovou kapacitou nádrže. Nesmíme zapomínat, že určitý objem v nádrži zabírá i substrát dna a kameny. Zastaralé teorie, podle nichž pro rybu do 5cm postačí 2 litry vody, jsou nejen nesmyslné, ale hraničí přímo s týráním zvířat! Lepší než výše uvedené pravidlo je tento návrh: na každý centimetr ryby počítejte 2 litry vody." (Hans J. Mayland: Sladkovodní akvárium, Knižní klub, Praha 1998, s. 81)
_____Zatím nejpřísnější pravidlo, jaké jsem našel (s vyjímkou holandských akvárií). Rybce velikosti neonky poskytuje životní prostor cca 10L.

_____pravidlo E  "Třebaže by se mohlo zdát, že čím větší akvárium, tím více ryb v něm možno chovat, bohužel to neplatí. Rozhodujícím faktorem při stanovení počtu ryb v určitém akváriu je plocha vodní hladiny, neboť tato je jedinou cestou, kudy se k rybám dostane čerstvý příděl kyslíku. (pozn.: řeč je stále o akváriích bez technické podpory) ... Pro tropická sladkovodní akvária platí, že na 1cm rybí délky má připadat 30cm2 vodní plochy." (Dick Mills: Vaše akvárium, nakl. RETAAS - KORPRINT, 1993, str. 115)
_____Velmi zajímavé pravidlo, které místo objemu nádrže věnuje pozornost ploše hladiny. Jen pro představu: pokud máme v určitém akváriu jistý optimální počet ryb, pak např. v dvojnásobně vyšším akváriu o stejném půdorysu bychom správně neměli mít ani rybku navíc - i přesto, že má 2x tak velký objem (!)

_____Veškerá tato pravidla je třeba brát s rezervou, neb jsou jen hrubě orientační. Proč? 1) Nezohledňují (ani nemohou) naprosto odlišnou úroveň metabolismu různých druhů ryb. (Jinou látkovou výměnu má neonka, jinou živorodka nebo závojnatka. A na takto odlišné ryby (velikostně i metabolicky) zkrátka nelze vzít jeden metr (např. 1litr na 1cm ryby). To by vám pak vyšlo, že do stolitrového akvárka můžete dát 20 ks pěticentimetrových neonek nebo 7 ks (!) patnácticentimetrových závojnatek. To je samozřejmě nesmysl. 2) Nezohledňují agresivitu (jedno jestli vnitrodruhovou nebo mezidruhovou) a teritoriální chování ryb. I ten nejfikanější vzoreček rychle vezme za své, když se vám ve společenské nádrži vytřou například skaláry (a rozhodnou se, že do "své půlky" nádrže nepustí ani neonku. To pak všechny ostaní ryby mají smůlu a musí se mačkat v druhé půlce akvária :o) A to skaláry (ani zdaleka) nepatří mezi ty nejostřejší ryby ...

_____Mimochodem, zmíněný 1litr na 1cm ryby je patrně nejčastěji citovaným pravidlem. Alespoň na internetu. V přehledu není, protože jsem ho v žádné knížce nenašel. Alespoň doposud.

_____Akvaristé, kteří se snaží dodržovat výše zmíněná pravidla si většinou stěžují, že jejich akvária zejí práznotou, že na první pohled vypadají, jako by byla úplně bez ryb. Podle mě jde jen o zvyk. Mně osobně připadají mnohem přirozenější, zajímavější a sympatičtější nádrže, ve kterých se sem tam mihne nějaká ta rybka než chaotické hemžení v přerybněném akváriu (říkám tomu rybí polívka :o).

_____Z internetových diskuzí vím, že začátečníci jsou doslova posedlí počítáním toho, kolik rybek ještě můžou do svého "miniakvária" nacpat. Čím benevolentnější pravidlo pro své výpočty objeví, tím jsou spokojenější a šťastnější. Že je jejich miniaturní nádrž přerybněná? Blbost! Vždyť přece jedou přesně podle vzorečku ...  :o(

_____Při přerybnění nejde jen o celkovou ekologickou (či toxikologickou) zátěž pro akvárium ... nejde jen o to, že přerybněnou nádrž musíme častěji a důkladněji čistit a měnit v ní vodu ... jde o stres, kterému jsou naše ryby permanentně vystaveny. Jde o to, že rybka nemůže uplavat ani půl metru, aniž by se při tom nemusela vyhnout X rybám ...

_____Nemyslete si, že když máte v nádrži nainstalované vzduchování, že můžete nějak dramaticky zvýšit počet chovaných ryb. Tedy, udělat to samozřejmě můžete, ale počítejte s tím, že při delším výpadku el. proudu to nebude ani trochu veselý pohled. Toto si totiž mohou dovolit pouze profesionální chovatelé. Jejich nádrže bývají velmi, ale opravdu velmi přerybněné. Jsou však intenzívně filtrované a provzdušňované, přičemž veškerá technika je napojena na záložní zdroj elektřiny. Díky tomu nemůže ani při jejím výpadku dojít ke katastrofě.

_____Když se trochu zamyslíte nad pravidlem E, dojde vám, jak užasně zavádějící jsou všechna doporučení, která při výpočtu optimálního množství ryb dávají do vztahu pouze délku ryby  a objem vody, přičemž zanedbávají úroveň metabolismu ryby a velikost vodní plochy. Jenomže ona je důležitá jak vodní plocha (kvůli výměně plynů - rovnovážných koncentrací kyslíku a oxidu uhličitého může být dosaženo pouze difůzí skrze vodní hladinu), tak objem (tedy kolik litrů připadá na jednu rybu - jednak kvůli stresu, jednak kvůli vylučování odpadních látek). Myslím, že na tohle je každý vzoreček krátký.
_____Podle mého názoru je v nádrži optimální množství ryb tehdy, když jsou schopny bez jakýchkoli problémů zvládnout noční asimilační pauzu bez umělého provzdušňování. V noci, kdy rostliny neprodukují kyslík (ba naopak - samy ho společně s rybami spotřebovávají), vzniká v nádrži kyslíkový deficit a hromadí se oxid uhličitý. Kyslíkový deficit je logicky největší ráno, resp. do té doby, než se rozsvítí zářivky a rozjede se fotosyntéza. Pokud se ryby nedusí ani v tomto kritickém okamžiku, lze předpokládat, že jich je přiměřené množství.
_____Není to nijak objevné konstatování, jde jen o to, že se při něm obejdete bez kalkulačky :o). Troufám si říct, že při určení optimálního množství ryb tímto "selským způsobem" bude v nádrži právě tolik ryb, že se nebudou dusit při výpadku el. proudu, že do sebe nebudou narážet "na každém kroku" a údržba akvária nebude očistcem. I toto pravidlo má samozřejmě své limity a nelze ho uplatnit vždy a všude (závojnatky jsou holt závojnatky :o).

_____Je zřejmé, že pravidla pro výpočet vhodného množství ryb se postupem doby zpřísňují. Místo objemu nádrže se počítá s čistým objemem nádrže (bez dna, kamenů a 3D pozadí), místo aktuální délky ryby se počítá s délkou dospělé ryby atd. atd. atd. ... To je samozřejmě dobře, ale pořád je to tak trochu "přitažené za vlasy". Protože tím nejdůležitějším kritériem pro určení optimálního množství ryb v našem akváriu je to, aby se v něm cítily co nejlépe. Aby žily v klidu, bez stresu, v čisté a dostatečně prokysličené vodě. Zkrátka se smiřte s tím, že přírodu do žádného vzorečku nevtěsnáte ...

_____Záhy po zveřejnění tohoto článečku jsem byl velmi taktně upozorněn na to, že dle pravidel zde uvedených mám i já poněkud přerybněno. :o) Ano, je to pravda. Napsal jsem článek o přerybňování nádrží ... a sám mám máslo na hlavě :o). Mé akvárium v současnosti vyhovuje pouze mírným pravidlům A a B. A to jsem paradoxně plánoval pro své ryby téměř "komfortní" podmínky. Původní osádka totiž měla čítat pouze 34 ks ryb (ancistrus 3ks, SAE 3ks, skalára 7ks, čichavec 7ks, kropenáč 2ks a kongotetra 12ks). To je téměř 12 litrů vody na jednu rybu. Bohužel, nakonec jsem neodolal a rozhodl jsem se pořídit ještě 100 ks neonek. (Nakupoval jsem je v jiném pořadí, ale o to tu teď nejde). To velké hejno neonek mi to zkrátka pokazilo ... Nicméně, po redukci skalár a neonek a kompletním odlovení kongoteter a thorakátů jsem mohl zrušit noční vzduchování, takže bych řekl, že momentálně jsou ryby v pohodě (viz Horácovo pravidlo :o).
_____Hergot, chtěl jsem ten článek trochu odlehčit, ale vůbec se mi to nepovedlo. Ono je to tak vážné (ale bagatelizované) téma, že si z toho asi ani legraci dělat nejde ... Jak už bylo řečeno výše - pokud se to přežene, tak už to vlastně není o lásce k přírodě, ale o týrání zvířat ...
_____Edit (13.9.2008) : Postupně jsem se propracoval do stavu, kdy mi ve 400 litrech plave 21 ryb - dva páry skalár, 10 čichavců perleťových, 5 akar hnědých a 2 SAE. Snažím se o akvárium plné zdravých a prosperujících rostlin, o funkční ekosystém, který potřebuje jen minimální údržbu.
_____Edit (10.1.2010) : V březnu 2009 jsem z toho udělal krevetkárium. Teď už nemám přerybněno ani náhodou :o))) ...

[ zpět na začátek ]

|  úvod  |  moje /staré/ akvárium  |  další /staré/ nádrže  |  literatura  |  odkazy  |  články  |  atlasy  |  poradna  |  kniha návštěv  |  různé  |  novinky  |

  |  COMEBACK 2016 :  moje /nové/ akvárium  a  další /nové/ nádrže  |  mapa stránek  |  o webu  |  home  |